Psychospirituální péče

Psychospirituální péče je nabízena bez rozdílu věřícím i nevěřícím; pacientům, jejich rodinám i personálu.

Psychospirituální péče je zaměřena na pacienty, jejich rodiny a personál. Poskytujeme pomoc těm, kdo trpí osamělostí, bolestí nebo strachem. Řada pacientů prožívá osamělý strach, pocit přítěže ostatním či závažné existenciální otázky. Příbuzní mnohdy cítí komunikační bariéru, strach ze ztráty či bolest z úmrtí, anebo vyčerpání při dlouhodobé péči. Personál vnímá náročnost rozhodnutí s etickými důsledky, vlastní problémy, které se mohou promítat do výkonu služby, či pocity vyhoření a zbytečnosti…

Psychospirituální péče znamená duševní (či duchovní) doprovázení slovem a tichem. Prostor pro pacienty, příbuzné či pracovníky, aby mohli prožít své emoce, svěřit svůj strach či pocítit potřebnou oporu v druhém člověku.

Psychospirituální pracovník je vázán mlčenlivostí podle §100 zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. (stejně jako všechen ostatní personál zařízení), zároveň však takřka „absolutní“ mlčenlivostí podle zvláštního zákona (§7 písma f) o církvích a náboženských společnostech 3/2002 Sb.). Tato mlčenlivost může znamenat důvěru, která je pro tuto službu nezbytná.

Služba je součástí komplexního vnímání bio-psycho-socio-spirituální jednoty každého člověka, s jejímž paradigmatem k pacientům přistupujeme. Psychospirituální pracovník je člen týmu a zajišťuje zmíněné pokrytí celé poskytované služby.

Kdy můžete požádat o psychospirituální péči?

• Kdykoliv v průběhu péče kteroukoliv osobu z našeho personálu. Ta nám tuto skutečnost sdělí a následně vás bude náš psychospirituální pracovník kontaktovat.

Kdo může o tuto službu požádat?

• Kterýkoliv pacient bez rozdílu (věřící, nevěřící, bez vyznání či s vlastní představou, agnostik, …)
• Kdokoliv z rodiny, např. pečující příbuzný. Služba je určena také rodinám pozůstalých
• Člen personálu, který vnímá potřebu opory, pochopení či přijetí…